„Očekávám od svého managementu, že dá do práce veškerou energii. Proč, když pracují doma na svých zájmech, dokážou být tvořiví a podnikaví a tady jim to nějak nejde?“ – to je výkřik jednoho z majitelů firmy před nějakou dobou. Jedním dechem pak říká: „pracujte naplno a emoce mi do práce netahejte. Buďte věcní, pragmatičtí, kompetentní!“
Příběh ze života: „Očekávám od svého managementu, že dá do práce veškerou energii. Proč, když pracují doma na svých zájmech, dokážou být tvořiví a podnikaví a tady jim to nějak nejde?“ – to je výkřik jednoho z majitelů firmy před nějakou dobou. Jedním dechem pak říká: „pracujte naplno a emoce mi do práce netahejte. Buďte věcní, pragmatičtí, kompetentní!“
Také si myslíte, že emoce jsou slabost a snižují pracovní výkon? Ano, je to jedno z častých přesvědčení, která říkají účastníci našeho rozvojového programu Emoční leadership. Pak jsou tady také přesvědčení, že emoce se neukazují, že je potřeba je potlačit apod. Všechna tato přesvědčení však zásadním způsobem uzavírají možnost využití emocí a to přesto, že skuteční lídři vždy uměli probudit emoce lidí a aktivovat a směřovat jejich obrovskou energii.
Zkuste si představit jaké to je, když vás věci baví a máte nadšení. Zkuste si představit, když máte odpor k realizaci některých věcí, s kterými nesouhlasíte, a přesto je musíte udělat. Vnímáte ten rozdíl!? Uvědomujete si, že v obou případech se jedná o rozdílné emoční stavy? V jednom případě máte nadšení, chuť a tedy dostatek energie, jste motivováni. V druhém případě vám odpor a nechuť bere energii a jste demotivováni. Ano správně – nadšení, odpor, strach, zlost, radost a tak dále to všechno jsou emoce, které ovlivňují naši úroveň energie a motivace. Je zjevné, že my sami i lidé s kterými spolupracujeme, fungují jinak. Emoce jsou mocný sluha, ale špatný pán stejně jako oheň. Zjednodušeně řečeno platí:
Jistě uznáte, že paradigma velících důstojníků a některých manažerů: „nezajímá mně, co si o tom myslíte a jak se v tom cítíte, prostě to udělejte, jak chci!“ je přežité. Právě tímto přístupem můžete v lidech spíše vzbudit odpor a nikoli nadšení. Lidé potřebují cítit, že jsou vnímání a respektování jako lidé, ne jako stroje. Jak pravil jeden z majitelů, když mne potkal večer odcházeje z práce: ,,Kolik jsi jich dnes opravil?“. Je zjevné, že pokud v lidech svým přístupem aktivujeme odpor, pak roste mezi námi napětí a to spotřebovává energii. To platí jak ve vztahu dvou lidí, tak ve vztahu k nějaké práci. Představte si, když vám bylo nařízeno něco, v čem jste neviděli smysl, čemu jste nerozuměli, proč se to má dělat. Prostě jakmile ve své mysli máte nesoulad s nařízením, pociťujete jistou míru nechuti či odporu dělat to co je požadováno. Pak musíte překonat ten odpor. Jste do jisté míry pasivní a nechce se vám to dělat, odkládáte to, jste otrávení, rezignovaní. Potřebujete aktivně pracovat s vnitřní nechutí, odporem jak u sebe, tak u lidí, se kterými spolupracujete. Ano, jistě můžete ignorovat emoční stav u sebe i svých spolupracovníků, podřízených, partnerů. Důsledky jsou však jasné.
To nám všem přeje Emanuel Byrtus, metodik, kouč a lektor